sobota 1. července 2017

Komentář Eleison DXX – Pozadí manželství (2017)



Komentář Eleison DXX – Pozadí manželství (2017)
(520)
1. července 2017

POZADÍ MANŽELSTVÍ
Udržet pohromadě v manželství jednoho muže a jednu ženu až dokud je smrt nerozdělí není vzhledem k prvotnímu hříchu žádná jednoduchá věc. Přesto to byl původní Boží plán pro lidi od počátku Stvoření, a tak to i zůstává. Avšak v době, kdy skrze Mojžíše ustanovil starozákonní právo, musel brát do úvahy některé rozvody, „pro tvrdost vašeho srdce“ (Mt XIX, 7-8). Bůh však nezamýšlel, aby manželství bylo takové, a tak, když Náš Božský Spasitel ustanovil Nový zákon, na jednu stranu zrušil všechny rozvody, zatímco na druhou stranu učinil z manželství jeden ze sedmi zvláštních kanálů posvěcující milosti, jednu z nadpřirozených svátostí tak, aby všechny duše vstupující do Jeho Církve měly přístup k zvláštní nadpřirozené pomoci pro udržení svých manželství pohromadě.
Ve svém manželství ani nejsou angažováni jen muž a žena. Správná výchova dětí si vyžaduje jejich (biologického) otce a jejich (biologickou) matku a normálně vyžaduje, aby ti dva spolu zůstali, aby poskytli úplný a stabilní domov. Navíc zdraví společnosti jako celku vyžaduje, aby zdravé děti mohly vyrůst ve zdravé dospělé. A tak jestliže křesťanstvo vůbec kdy dosáhlo nebývalých výšin civilizace, bylo to, když o tom člověk přemýšlí, hodně kvůli síle katolického manželství. Z toho plyne, že ďábel neustále napadá přirozené a katolické manželství, jako pro sebe významný prostředek, jak zničit křesťanstvo a jak poslat všechny duše do pekla.
V naší době zničení křesťanstva oslabením Církve udělalo obrovský krok vpřed s Druhým vatikánským koncilem (1962-1965). Před tímto koncilem byly katolické anulace manželství striktně regulovány. Nebyly to rozvody, protože se před církevními představiteli muselo prokázat, že z nějakého závažného důvodu byla manželská smlouva neplatná úplně od začátku, takže platné manželství nikdy nenastalo. Ale od koncilu tato striktnost ustoupila uvolněnosti, takže se z výjimek nyní anulace staly v některých zemích pravidlem, tj. „katolickým rozvodem“. Proto když arcibiskup Lefebvre založil své Bratrstvo sv. Pia X., aby vzdorovalo úpadku rozpoutanému Druhým vatikánským koncilem, přirozeně se jeho Bratrstvo vyhýbalo snadným anulacím a činilo vše, co mohlo, aby pomohlo katolickým párům v dnešní rozkladné společnosti vytvořit manželství, které vydrží pospolu.
Bohužel, nástupci arcibiskupa v čele jeho Bratrstva nyní 20 let skrytým, ale vytrvalým způsobem pracují, aby se připojili ke koncilní církvi tím, že opustí jeho odpor vůči Druhému vatikánskému koncilu. To znamená, že když před třemi měsíci koncilní papež zmocnil koncilní biskupy delegovat své koncilní kněze, aby se aktivně podíleli na manželstvích uzavíraných v rámci Bratrstva, přičemž s tím bylo oznámeno, že toto papežské rozhodnutí změní manželskou praxi Bratrstva, pak vedení Novobratrstva na jednu stranu uvítalo toto rozhodnutí jako velký dar z Říma, zatímco na druhou stranu sedm vysoce postavených kněží ve Francouzském distriktu Bratrstva veřejně protestovalo proti koncilovému vměšování Říma do katolické praxe. Vedení ihned všech sedm kněží degradovalo a také odvolalo z funkce autora protestu.
Bitva mezi liberalismem a katolicismem tedy zuří dál. Tři ze sedmi protestujících dle zpráv vzdorují. Stručně řečeno, jak napsal jeden z nich, jakýkoliv koncilní biskup nyní může poslat kněze na svatbu Bratrstva – a jak nějaký takový kněz může být poslán zpět poté, co byl takto přivítán vedením? Nebo může biskup odmítnout [poslat] kněze – to je však pouze šťastná náhoda ponechávající mylný princip koncilního vměšování netknutý. Nebo má biskup dovoleno delegovat kněze Bratrstva – to však bude mít sklon dát na kterémkoliv priorátu Bratrstva u koncilních i nekoncilních manželství povstat falešným, ne-li navzájem soupeřícím, vztahům mezi těmi dvěma [manželstvími]. Konciliarismus a katolicismus se nemohou ani mísit, ani navzájem smířit.
Kyrie Eleison 

Překlad: D. Grof