úterý 10. května 2016

100. výročí zjevení fatimského anděla (2016)

 
100. výročí zjevení fatimského anděla (2016)
V roce 1916 byly, jakoby v přípravě na návštěvy Naší Paní, obdařeny tři děti třemi návštěvami anděla.
První zjevení – jaro 1916
Děti vedly své ovce po východní straně Cabeca (malého kopce asi 5 minut chůze od jejich osady nazývané Aljustrel, což je část Fatimy), když silný vítr začal otřásat stromy. Objevila se postava nad olivovníky, a když se přiblížila blíže, Lucie popisuje:
„Byl to mladík, asi čtrnáctiletý ... bělejší než sníh, průzračný jako křišťál, když skrze něj svítí slunce, a velmi krásný.“
Mladík promluvil:
„Neboj se, jsem Anděl míru. Modli se se mnou.“
Klečel na zemi a uklonil se, až se jeho čelo dotklo země. Děti udělaly totéž. Pak je třikrát vedl v této modlitbě:
„Můj Bože já Ti věřím, uctívám Tě, doufám v Tebe a miluji Tě! Prosím Tě o prominutí za ty, kteří nevěří, nectí, nedoufají a nemilují Tě!“
Zvedl se a řekl:
„Takto se modlete. Srdce Ježíše a Marie jsou všímavá k hlasu vašich pokorných proseb.“
Pak zmizel.
Byli tak ohromení přítomností anděla a tím poselstvím, že se tuto modlitbu modlili znovu a znovu po celý den a leželi [při tom] tváří k zemi.
Takto se nadále modlili po mnoho dní, ale jejich zápal se postupně zmenšoval.
Druhé zjevení – léto 1916
Na vrcholu léta se anděl zjevil podruhé, když si děti poté, co vrátily své ovce do jejich stodoly, hrály během horkého poledního slunce blízko studny. Řekl jim:
„Co děláte? Modlete se, velmi se modlete! Svatá Srdce Ježíše a Marie mají plány ohledně vás a slitování. Neustále obětujte modlitby a oběti Nejvyššímu ... Svatá Srdce Ježíše a Marie jsou vnímavá k hlasu vašich pokorných proseb.“
„Ze všeho, z čeho můžete, učiňte oběť a nabídněte ji Bohu jako akt zadostiučinění za hříchy, jimiž je urážen, a jako pokornou prosbu za obrácení hříšníků. Přivoláte tak mír na svou zemi. Já jsem Anděl strážný, Anděl Portugalska. Především přijměte a s poslušností snášejte utrpení, které vám Pán sešle.“
Třetí zjevení – podzim 1916
Třetí a poslední zjevení anděla se událo na podzim, když děti vedly své stádo skrze malý olivový shluk stromů. Poklekly s čely dotýkajícími se země a odříkávaly andělovu modlitbu, když na ně zasvítilo nadpřirozené světlo.
„Spatřili jsme anděla držícího ve své levé ruce kalich se Svátostí oltářní visící nad ním, z níž některé kapky krve padaly do kalicha.“
„Anděl ponechal (Svátost oltářní a) kalich viset ve vzduchu a lehnul si čelem k zemi vedle nás a přiměl nás třikrát opakovat:
Nejsvětější Trojice, Otče, Synu a Duchu Svatý, obětuji Ti nejdrahocennější Tělo, Krev, Duši a Božství téhož Syna, Ježíše Krista, přítomné ve všech svatostáncích světa, jako náhradu za všechny svatokrádeže, pohoršení a lhostejnost, jimiž je On sám urážen. A skrze nesmírné zásluhy Jeho Nejsvětějšího Srdce a Neposkvrněného Srdce Panny Marie, Tě prosím za obrácení ubohých hříšníků.“
Lucie pokračuje: „Pak vstal a vzal kalich a Svátost oltářní do svých rukou. Dal mi Svátost oltářní a podělil se o Krev z kalicha s Hyacintou a Františkem, a když tak činil, řekl:
„Vezměte a pijte Tělo a Krev Ježíše Krista, strašlivě pobuřovaného nevděčnými lidmi! Čiňte zadostiučinění za jejich zločiny a utěšte svého Boha.“
„Ještě jednou si lehnul čelem k zemi a opakoval s námi ještě třikrát tutéž modlitbu a pak zmizel.“
Stručná andělova slova představují syntézu jedinečného poselství Fatimy, jež pro naše století představuje zběžný náhled na Evangelium dokonale přizpůsobený naší době.
Kdo je tento Anděl míru, který přišel do Fatimy jako zvěstovatel Naší Paní? Portugalští historici uznávají za svého patrona a ochránce sv. Michaela Archanděla, který byl vždy uctíván jako strážný anděl jejich země a také jako Michael, Anděl míru.
Překlad: D. Grof