čtvrtek 1. srpna 2013

Povstání Cristeros: utajený příběh (2012)


Povstání Cristeros: utajený příběh (2012)
Historik hodnotí film a vysvětluje, co se v Mexiku ve 20. letech stalo
Kathleen Naab
MEXICO CITY, 30. května 2012 (Zenit.org) – Jestliže se člověk zeptá mladého Mexičana na základní fakta ohledně povstání Cristeros  [nazývaného též Cristiada – pozn. překl.] – čím bylo a kdy se událo – je úplně možné, že se v odpovědi setká s prázdným zíráním. Ačkoliv se jedná o jednu z nejdůležitějších kapitol Mexika ve 20. století, je povstání z velké části utajené.
Film „For Greater Glory“ (Pro větší slávu), který se v USA začíná vysílat v pátek a od doby svého uvedení v dubnu si v Mexiku získal velký úspěch, má za cíl napravit tuto nespravedlnost a uvést toto povstání a tyto hrdiny ve známost.
Film „For Greater Glory“ (ve španělštině pod názvem „Cristiada“) je historicky v zásadě přesný, říká historik Ruben Quezada, který sepsal k filmu doprovodnou knihu: „For Greater Glory: The True Story of Cristiada“ (Pro větší slávu: pravdivý příběh Cristiady). Doprovodný svazek tiskne Ignatius Press a bude v angličtině a španělštině vydán 15. června.

ZENIT požádal Quezadu o obecný přehled historie povstání Cristeros a některých hrdinů konfliktu – hrdinů v očích společnosti i Církve.
ZENIT: Ani film, ani rozhovor se ZENITEM nedostačuje k vysvětlení všech historických spletitostí tak komplexní epochy. Můžete nám přesto podat stručný přehled o povstání Cristeros?
Quezada: Povstání Cristeros je kapitolou mexické historie 20. let 20. století, kdy tisíce katolíků odpověděly na tuto zásadní otázku [náboženské svobody] svými životy. Prezident Plutarco Calles zahájil přímý útok na katolickou Církev za použití článků z mexické ústavy, jež v oné době podnítily toto povstání proti mexické vládě. Původní vzpoura byla rozpoutána pronásledováním římských katolíků a zákazem jejich veřejných náboženských úkonů.
Zde jsou dvě důležitá data, na něž je třeba poukázat.
Pronásledování začalo 1. srpna 1926, kdy vláda znovu uzákonila trestní zákoník a přinutila díky svým novým antiklerikálním zákonům uzavřít všechny katolické kostely po celé zemi. První koordinované povstání za náboženskou svobodu se však neudálo do 1. ledna 1927.
Až do poloviny června 1929, kdy bylo oficiálně podepsáno příměří, nenastal konec povstání Cristeros.
ZENIT: Je „For Greater Glory“ historicky přesným filmem?
Quezada: Kromě určité „umělecké licence“ je film v zásadě přesný.
ZENIT: Film nepřímo poukazuje na jistý rozpor mezi postojem Vatikánu týkajícího se náboženského pronásledování a postojem bojovníků Cristeros. Můžete to vysvětlit?
Quezada: Když měl útisk začít, Vatikán poskytnul dovolení – o nějž žádali mexičtí biskupové – pozastavit jakékoliv katolické náboženské obřady, aby se vyvarovali konfliktů. Vedle toho Svatý stolec napsal dopisy vládě požadující zrušení Callesových zákonů. Vláda každou žádost ignorovala. Jak se válka zintenzivňovala, Řím nadále zachovával přímou komunikaci s prezidentem Callesem, aby jej žádal o shovívavost. Nejenže však nebyli vatikánští představitelé [v Mexiku] bráni v potaz, vláda přerušila diplomatické vztahy. Nakonec papež Pius XI. sepsal oběžný dopis ke kléru a věřícím v Mexiku, aby jim dodal odvahu a naději během tohoto pronásledování. Opravdu nezbývalo o moc víc, co by mohl Svatý stolec udělat. 18. listopadu 1926 poslal papež encykliku Iniquis Afflictisque (o pronásledování Církve v Mexiku), aby nabídl modlitby a útěchu v této obtížné době.
ZENIT: Některé postavy z filmu byly ve skutečném životě blahořečenými či světci. Kteří to jsou a jaký je jejich příběh?
Quezada: Anacleto González Flores (představovaný hercem Eduardem Vérasteguim z Bella) se narodil 13. července 1888 v Tepatitlánu v Jaliscu v Mexiku.
Velmi se věnoval společenským a náboženským aktivitám a byl nadšeným členem Katolického sdružení mladých Mexičanů (ACJM). Vyučoval katechismus, věnoval se práci pro charitu a psal články a knihy v křesťanském duchu. V roce 1922 se oženil s Maríou Concepción Guerro a měli dvě děti.
V roce 1926 se situace v Mexiku zhoršila a Anacleto, který doposud obhajoval pasivní nenásilný odpor, se přidal k Národní lize na obranu náboženské svobody, když se dozvěděl o vraždě čtyř členů ACJM. V lednu 1927 se gerilový boj rozšířil po Jaliscu a Anacleto psal a ze svých mnoha úkrytů rozesílal zpravodaj a studoval vojenskou strategii. Tento mladý muž byl zajat 1. dubna 1927 v domově rodiny Vargase Gonzáleze spolu se třemi Vargasovými bratry.
Vzali jej do Fort Colorada, kde jeho mučení zahrnovalo to, že byl pověšen za palce rukou, dokud se mu prsty nevykloubily, i to, že mu rozřezali chodidla. Odmítal však věznitelům sdělit jakékoliv informace. Anacleto González Flores byl odsouzen k smrti a zastřelili jej ve stejný den 1. dubna 1927 spolu s bratry Vargase Gonzáleze a s Luisem Padillou Gómezem.
Je důležité zde poznamenat, že Anacleto González Flores spolu s Miguelem Gómezem Lozou oba obdrželi cenu „Pro Ecclesia Et Pontifice“ za svou vynikající službu katolické Církvi.
Miguel Gómez Loza (hrál jej herec Raúl Mendez) se narodil 11. srpna 1888 v Tepatitlánu v Jaliscu v Mexiku. Od raného věku silně miloval Boha a měl velkou úctu k blahoslavené Panně Marii. Když mu bylo 26 let, vstoupil na univerzitu v Morelos, kde získal titul práv a nakonec si jako advokát otevřel kancelář v Arandas (stát Jalisco). V roce 1915 se stal členem ACJM a v roce 1919 založil národní shromáždění katolických dělníků, aby sjednotil průmyslové dělníky, zaměstnance v obchodu a zemědělské pracovníky. Neúnavně také pracoval na obranu práv chudých lidí, což způsobilo, že byl 59 krát zatčen za organizování protestů proti vládě. V roce 1922 se Miguel oženil s Maríou Guadalupe Sánchez Barragán a měli tři děti. V roce 1927 se přidal k „Národní lize na obranu náboženské svobody“, věřil však v nenásilí při odporu proti pronásledování.
Po smrti Anacleta byl katolíky jmenován za guvernéra Jalisco a snažil se všemi prostředky, které měl k dispozici, bránit svobodu a spravedlnost. V březnu 1928 žil na ranči poblíž Atotonilco v Jaliscu. 21. března objevily federální síly, které jej naháněly, místo jeho pobytu. Téhož dne byl zastřelen popravčí četou.
José Sanchez del Rio (hrál jej herec Mauricio Kuri) byl mladý voják – Cristero, který se připojil k povstání na obranu náboženské svobody. Byl zděšen, když viděl útoky na kněze a znesvěcování kostelů ve svém domovském městečku Sahuayo v Michoacanu. Když v roce 1926 vypuklo povstání Cristeros, jeho bratři se přidali k silám vzbouřenců, jeho matka mu však [kvůli mladistvému věku] nedovolila se účastnit. Generál vzbouřenců, Prudencio Mendoza, také jeho odvedení zamítnul. Nakonec generál povolil a dovolil Josému, aby se stal vlajkonošem vojska. Byl znám jako jeden z nejmladších členů hnutí Cristeros. Víme o hrůzných událostech po jeho zatčení, které vyšly najevo po neúspěšné snaze vlády zlomit Josého odhodlání 1. února 1928: „Odřezali mu spodek chodidel a nutili jej jít kolem města ke hřbitovu. Občas jej také sekli mačetou až krvácel z několika ran. Brečel a sténal bolestí, ale neustoupil. Čas od času jej zastavili a řekli: Když zakřičíš Smrt Kristu Králi, ušetříme tvůj život. José pouze vykřikl: Nikdy se nevzdám. Viva Cristo Rey! [Ať žije Kristus Král!]. Když došli na místo popravy, několikrát jej bodli bajonety. Zakřičel jen ještě hlasitěji: Viva Cristo Rey! Velitel tak zuřil, že vytáhnul pistoli a střelil blahoslaveného Josého Sancheze del Rio do hlavy.
Máme seznam kněží a laiků, kteří byli blahořečeni a svatořečeni pro toto pronásledování v Mexiku.
Sv. Agustín Caloca 
Sv. Atilano Cruz Alvarado 
Sv. Cristobal Magallanes 
Sv. David Galván Bermudes 
Sv. David Roldán Lara 
Sv. David Uribe Velasco 
Sv. Jenaro Sánchez Delgadillo 
Sv. Jesús Méndez Montoya 
Sv. José Isabel Flores Varela 
Sv. José Maria Robles Hurtado (kněz)* 
Sv. Jóven Salvador Lara Puente 
Sv. Julio Álvarez Mendoza 
Sv. Justino Orona Madrigal 
Sv. Luis Batiz Sáinz (kněz)* 
Sv. Manuel Morales 
Sv. Margarito Flores García 
Sv. Mateo Correa Magallanes (kněz)* 
Sv. Miguel De La Mora (kněz)* 
Sv. Pedro de Jesús Maldonado Lucero (kněz)* 
Sv. Pedro Esqueda Ramírez 
Sv. Rodrigo Aguilar Alemán (kněz)* 
Sv. Román Adame Rosales 
Sv. Sabas Reyes Salazar 
Sv. Tranquilino Ubiarco 
Sv. Toribio Romo González 
Bl. Anacleto González Flores 
Bl. Andrés Solá Molist (kněz)* 
Bl. Ángel Darío Acosta Zurita (kněz) 
Bl. Ezequiel Huerta Gutiérrez 
Bl. Jorge Vargas González 
Bl. José Sánchez del Río 
Bl. José Trinidad Rangel Montaño (kněz) * 
Bl. Leonardo Pérez Larios * 
Bl. Luis Magaña Servín 
Bl. Luis Padilla Gómez 
Bl. Miguel Gómez Loza 
Bl. Mateo Elías del Socorro Nieves (kněz) 
Bl. Miguel Agustin Pro Juárez (kněz) 
Bl. Ramón Vargas González 
Bl. Salvador Huerta Gutiérrez 
* označuje člena Kolumbových rytířů
Naše webová stránka www.VivaCristoRey.com bude mít dokumentaci k životu každého z nich spolu s novou knihou „For Greater Glory“. Je to oficiální doprovodná kniha k tomuto filmu publikovaná v angličtině a španělštině nakladatelstvím Ignatius Press. Měl jsem tu čest ji jako odborník na povstání Cristeros napsat. Kniha také obsahuje předmluvu arcibiskupa Josého Gomeze z Los Angeles a úvod od Eduarda Verástegui a je v ní také esej od nejvyššího rytíře Kolumbových rytířů Carla Andersona.
ZENIT: Povstání Cristeros je stránka dějinám takřka ztracená, dokonce i pro mladé Mexičany, kteří se o ní ve škole neučí. Jak je to možné?
Quezada: Ještě do 80. let bylo obtížné sehnat jedinou knihu, která by zmiňovala cokoliv podstatného o Cristiadě. Pokud byla zmíněna, nebylo to obvykle více než jedna věta v životopise prezidenta Callese. Školský systém nezahrnuje Cristiadu jako část historie, aby o ní budoucí generace brzy ztratily jakékoliv povědomí.
Ale dokonce i dnes je důležité upozornit na zásadní rozdíl mezi oficiální verzí státu a katolickým chápáním událostí. Mexická vládá zobrazuje Cristiadu jako vzpouru, protože Cristeros se „bouřili“ proti prosazování Calessových zákonů. Vzpoura je však stěží vyhovující termín pro popis pokusu obnovit obyčeje dodržované staletí před Mexickou revolucí. Katolíci vnímají Cristiadu jako odezvu, třebaže násilnou, na nespravedlivé pronásledování, protože katolíci byli pronásledováni nespravedlivými zákony, které potlačovaly jejich náboženskou svobodu.
Dnes existuje větší svoboda tisku a konečně se objevuje velké množství neznámých příběhů o Cristiadě – svědectví a obrazy, které bylo po mnoho let nelegální tisknout či publikovat. Existují doslova tisíce svědectví, která vycházejí na světlo, a jež odkrývají podnětnou historii, která byla po desetiletí skryta pod temným stínem strachu a popírání.
Zdroj: ZENIT
Překlad: D. Grof